Válljenfriddjavuohta
Válljenfriddjavuohta
Válljenfriddjavuohta vuođđodearvvasvuođafuolahusas
Vuođđodearvvasvuođafuolahusa áššiiddikšunbáikki sáhttá válljet álot ovtta jahkái hávil iige dan sáhte rievdadit kaleandarjagi gaskan. Válljemis galgá dahkat čálalaš almmuhusa sihke dáláš dearvvasvuođadállui ja ođđa válljejuvvon dearvvasvuođadállui. Válljen ii guoskka skuvla- ja studerendearvvašvuođafuolahusa, bargodearvvašvuođafuolahusa iige guhkesáigge lágádusdivššu, ruovttubuohccedivššu dahje ruovttus dikšuma.
Kela mátkebuhtadusat buhttejuvvojit eanemustá daid goluid mielde, mat šattaše mátkkis lagamus dearvvašvuođadállui, gos guoskevaš bálvalusa sáhtášii oažžut. Go olbmo čujuhus rievdá, dan oktavuođas dearvvašvuođadálu molsun nubbái ii dáhpáhuva automáhtalaččat, muhto baicce gáibida ođđa almmuhusa.
Skovvi: Almmuhus dearvvašvuođadálu válljemis
Válljenfriddjavuohta spesiálabuohccedivššus
Buohcci válljenfriddjavuohta bođii dálá hámistis fápmui jagi 2014, mii dahká vejolažžan hoahpohis spesiálabuohccedivššu válljenfriddjavuođa divššu válljema man beare EU-riikkas joba dušše ovttaskas spesiálabuohccedivššu dárbbu oasil.
Dikšobáikki válljema gánneha dahkat dábálaččat ságastallamiin dikšu doaktáriin ovttas. Sáddejeaddji doavttir galgá sihkkarastit, ahte plánejuvvon divššu lea vejolaš ollašuhttit plánejuvvon dikšobáikkis. Dikšui beassama áiggit ja dikšodáhkádusáššit čielggaduvvojit seammás, vai buohccái báhcá realisttalaš áddejupmi plánen láhkái divššu áigedávvalis.
Juos manat dikšui ovdamearkka dihte nuppi buresveadjinguvlui, Lappi buresveadjinguovlu máksá divššu. Buohccái báhcet máksin láhkái poliklinihkka-, beaivekirurgiija ja seaŋgaossodaga buohccemávssut seammá láhkái go juos dikšu livččii ollašuhtton Lappi buresveadjinguovllus. Áidna lassegollun sáhttet šaddat mátkegolut ja vejolaš idjadeapmi dikšunbáikki lahkosis, juos válljejuvvon dikšočuozáhat lea guhkkin du ássanbáikegottis.