Ekonomiija heivehanprográmma ja bálvalanstrategiija 

Dán siidui čohkkejuvvojit dieđut buresveadjinguovllu ekonomiija heivehanprográmmas ja sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusaid bálvalanstrategiijas. Dieđut ođasmahttojuvvojit giđa áigge dađistaga go bargu ovdána. 

Ekonomiija heivehanprográmmain ohcat čovdosiid oktanaga sihke ekonomiija vuollebáhcagii ja bargiid vátnái 

Lappi buresveadjinguovlu lea ráhkadan álgoplána dássen dihte ekonomiija. Heivehanprográmma doaimmahuvvo ruhtaministeriijai, mii árvvoštallá, leatgo doaibmabijut doarvái loatnaváldinfápmudusa oažžumii.  

Guovllustivra mearridii seastinlinnjemiid: riegádahttimat ja oassi birrajándorlaš gohcindoaimmas guovdilastojuvvojit Lappi guovddášbuohccevissui

Lappi guovllustivra mearridii 19.2. čoahkkimis buresveadjinguovllu ekonomiija heiveheami váldolinnjemiid. 

Guovllustivra jienastii, guođđitgo plánain eret čuoggáid, mat gusket riegádahttimiid ja dihto birrajándorlaš gohcindoaimmaid guovdilastima Lappi guovddášbuohccevissui. Guovlluráđđehusa álgoálgosaš evttohus bázii fápmui jienaiguin 31-28, nu ahte doaimmat guovdilastojuvvojit Lappi guovddášbuohccevissui. Dárkilut plánat ja áigetávvalat dárkkálmuvvet maŋŋel.

Guovllustivra mearridii ovttajienalaččat, ahte buresveadjinguovlu viggá eastadit bargobárttiid vel aktiivvalaččabut go dán rádjái. Guovllustivra mearridii ovttajienalaččat maiddái, ahte plánaide eai čállojuvvo ulbmillogut das, man olu viggat geahpedit ruovttu olggobeallái sajuštuvvon mánáid ja nuoraid meari. 

Guovllustivra attii rávan joatkkaválmmaštallamii, ahte dárkilut seastindoaibmabijuid ferte válmmaštallat ovttas bargiiguin ja ahte válmmaštallamis giddet earenomážit fuomášumi lagasbálvalusaid seailluheapmái. Čuovvovaččat heivehanprográmma doaimmahuvvo ruhtaministeriijai, mii árvvoštallá, leatgo doaibmabijut doarvái loatnaváldinfápmudusa oažžumii. 

Dárkilut mearrádusat válbmanit cuoŋománu loahpas 

Dárkilut heivehanlinnjemiid sihke sosiála- ja dearvvasvuođabálvalusaid bálvalanstrategiija birra mearriduvvo guovlluráđđehusas gaskavahku 10.4. ja guovllustivrras mánnodaga cuoŋománu 22. beaivve.  

Ulbmilin 98 miljovnna bissovaš seastimat 

Lappi buresveadjinguovlu galgá heivehit iežas ekonomiija bissovaččat 98 miljovnnain euroin jagis. Geavadis golut galget leat boahtte jagi ja boahttevuođas 98 miljovnna unnibut go dál. Jagi 2023 ja dán jagi vuollebáhcagiid galgá gokčat maŋimustá jagis 2026. Buresveadjinguovllu oppalaš bušeahtta lea sullii miljárda euro jagis, nube seastimat fertejit gávdnot lagabui 10 proseantta veardde. 

Jo dán jagi galgá heivehit buresveadjinguovllu ekonomiija 47 miljovnna euro ovddas. Máŋggat ráhkaduslaš nuppástusat buktet seastimiid easkka guhkit áigegaskkas, nube ráhkadusnuppástusaid lassin dán jagi galgá maiddái dahkat jođánis geardelunddot doaibmabijuid, mat mielddisbuktet seastima dakkaviđe. 

Heivehanbarggu čieža váldočuoggá 

Heivehanprográmmas leat čieža váldočuoggá. Váldočuoggáid seastinváikkuhus livččii sullii 100 miljovnna euro jagis 2025. 

Gaskaboddosaš golloávkemihttomearit jagis 2025: Váldočuoggát 

1. bálvalanráhkadusa geahpedeapmi sullii 12 miljovnna euro. 
2. dearvvasvuođafuolahusa integrašuvdna ja dikšungollosat sullii 23 miljovnna euro. 
3. bálvalusa lágidanvuogi válljen sullii 11 miljovnna euro. 
4. bálvalusaid fierpmádat ja sajit sullii 12 miljovnna euro. 
5. bargit ja organisašuvdna sullii 16 miljovnna euro. 
6. háhkamat ja soahpamušat sullii 11 miljovnna euro. 
7. doaimma eará ovdánahttin ja heiveheapmi sullii 16 miljovnna euro.

Oktiibuot sullii 101 miljovnna euro. 

1. Bálvalanráhkadusaid geahpedeapmi

Bálvalanráhkadusa geahpedemiin buresveadjinguovlu viggá jo dán jagi seastit badjelaš guokte miljovnna ja boahtte jagi badjelaš 12 miljovnna euro. Seastimat šaddet, go vuorasolbmuid guhkesáigásaš lágádusdikšu heaittihuvvo ja lámisolbmuid lágádusdikšu geahpeduvvo. Lassin vuorasolbmuid, lápmásiid sihke mielladearvvasvuođa- ja gárrenávnnasveajuiduvvi olbmuid birrajándorlaš ássama báikkit geahpeduvvojit. Sadjái sosiálabálvalusat ohcá hálbbit ássanhámiid dego searvvušlaš ássama ja doarju ruovttus ássama sihke lasiha veajuidahtti doaimma.  Seammás árvvoštallojuvvo ođđasit maiddái Kolpene doarjja- ja máhttinguovddáža bálvalusaid rolla. Buresveadjinguovlu vuođđuda maiddái oapmahaš-, bearašdivššu ja persovnnalaš veahki guovddáža doarjut ruovttus ássama. 

Mánnábearrašiid bálvalusaid oasil ovddiduvvojit árradoarjaga bálvalusat ja máŋggaámmátlaš bargu nugo bearašrávvehat, studerenfuolahus ja bearašsosiálabargu. Maiddái mánáidsuodjalusa oasil buresveadjinguovlu geahpeda ruovttu olggobeallái ja lágádusdikšui sajuštuvvon mánáid meari ja lasihages bearašdivššu oasi. 

Sosiálabálvalusat ovttaiduhtášii bálvalusaid mieđiheami ákkaid ja dárkkistivččii dárbbu mielde áššehasaid bálvalanmearrádusaid. Lassin earret eará lápmásiid bálvalusaid eiseváldedoaibma guovdilastojuvvo lápmásiid bálvalusaid siskkobealde oktasaš doaibman ja vuorasolbmuid áššehas- ja bálvalanbagadeapmi čohkkejuvvošii vuorasolbmuid bálvalusaid oktasaš doaibman. 

2. Dearvvasvuođafuolahusa integrašuvdna ja dikšungollosiid ovdánahttin 

Dearvvasvuođafuolahusa integrašuvnnain ja dikšungollosiid ovdánahttimiin viggat jo dán jagi seastit váile ovcci miljovnna ja boahtte jagi váile 23 miljovnna euro. 

Dearvvasvuođabálvalusat geahpeda seaŋgaossodagaid geavaheami vuordinbáikin eará bálvalusaide ja oanida seaŋgaossodagaid dikšunáigodagaid. Nuppe dáfus buresveadjinguovlu bidjá návccaid veajuiduhttimii ja áššehasaid njuovžilis ruoktot máhcaheami proseassaide. Unnimus báikegottiin bálvalusat lágiduvvojit ođđalágan ovttasbargomálliin sierranas seaŋgaossodaga haga. 

Seastimat šaddet maiddái das, go Lappi ja Länsi-Pohja guovddášbuohcceviesuid bargojuohku ja ovttasbargu lasihuvvo. Badjálasvuođa sáhttit geahpedit nu, ahte guovdilastit riegádahttimiid ja oasi gohcindoaimmas Lappi guovddášbuohccevissui. Dánu bastit geahpedit badjálas doavttir- ja divššárgearggusvuođa. Nuppástus lea vejolaš dain spesiálasurggiin, maid oasil láhkageatnegahtton gáibádus nogašii riegádahttindoaimma heaittiheami maŋŋel, ja maid gohcindoaimma buohcciid mearri lea unni. Nuppe dáfus Länsi-Pohja guovddášbuohcceviesus sáhttit lasihit hoahpohis čuohpadandoaimma. Seammás dearvvasvuođabálvalusat viggá geahpedit Oulu universitehtalaš buohcceviesu geavaheami. 

Vuođđodearvvasvuođafuolahus ja spesiálabuohccedikšu heaittihit badjálas doaibmabijuid. Seastin šaddá ovdamearkka dihte das, go seamma laboratoriaiskosat eai sierra váldojuvvo máŋgga ovttadagas. Vuođđodearvvasvuođafuolahusas buoriduvvo divššu jotkkolašvuohta, mii lasiha divššu váikkuheaddjivuođa ja fas unnida losses bálvalusaid dárbbu. Ovdaeastadeaddji bargu lasihuvvo ovttas gielddaiguin ja goalmmát sektoriin. 

3. Bálvalusaid lágidanvuogit 

Bálvalusaid lágidanvuogi válljemiid árvvoštallamiin buresveadjinguovlu viggá jo dán jagi seastit váile 7 miljovnna ja boahtte jagi váile 17 miljovnna euro. Buresveadjinguovlu čielggada, leago stuorimus bálvalanollisvuođaid dego vuorasolbmuid ássanbálvalusaid ja lápmásiid bálvalusaid lágideapmi iežas doaibman hálbbit go dálá oastinbálvalusat. 

Jo ovdalis lea gávnnahuvvon, ahte iežas doaibman gánnáha lágidit goit mánáidsuodjalusa lágádusbálvalusa, sajuštuvvi spesiálabuohccedivššu, ja Lappi guovddášbuohcceviesu guovllu vuoiŋŋahatgáldnanbuohcciid divššu. Lassin gánnáha lasihit iežas buvttadusa goit ámmátlaš bearašdivššus, studerenfuolahusas ja mánáidsuodjalusa lágádusdivššus. Muhto buresveadjinguovlu árvvoštallá maiddái addit earáide bargun lágidit bálvalusaid, mat dál vel lágiduvvojit iežas doaibman. 

4. Bálvalanfierpmádat, sajit ja digitalisašuvdna 

Bálvalanfierpmádaga ja sajiid geahpedemiin viggat jo dán jagi váile guokte miljovnna ja boahtte jagi váile 12 miljovnna euro seastit. Buresveadjinguovlu hukse buot bálvalusaide bálvalanfierpmádatplánaid, mat biddjojuvvojit fápmui ovttaid mielde. Dálá sajiid geavaheami beavttálmahttit earret eará doaimmahatsajiid oasil. Lassin doaibmasadjebálvalusat viggá ráđđádallat láigovuoládusaid dálá láigosoahpamušaide. 

Nuppe dáfus buresveadjinguovlu buvttada eambbo bálvalusaid, mat dolvojuvvojit ruoktot, sihke lasiha iešguđetlágan digibálvalusaid meari. Ovdamearkka dihte gáiddusruovttudikšu máksá 30 proseantta unnit go árbevirolaš ruovttufitnan áššehasa luhtte.  

5. Bargit ja bargiidorganisašuvdna 

Bargit ja bargiidorganisašuvdnanuppástusaiguin buresveadjinguovlu viggá jo dán jagi vihtta miljovnna ja boahtte jagi 16 miljovnna seastit. Buresveadjinguovlu čielggada vejolašvuođaid sotnadit organisašuvnna ja čielggasmahttit eatnandieđalaš bálvalanguovlluid rolla. Doaktáriid sánuhemiid burgin čálalaš hápmái dahkko automáhtalažžan, hoavda- ja jođiheaddjimearri dárkkistuvvo ja bargit sajáiduhttojuvvojit vel beaktileappot buresveadjinguovllu siste. Bargiidgolut unnot maiddái go buohcuvuođajávkamat, molsašuvvan ja divrasut láigobargit geahpeduvvojit. 

Mudden dihte bargiid váni buresveadjinguovlu earret eará hukse iežas várreolmmošvuogádaga, ávkkástallá daid bargiid máhtu, geat leat báhcime ealáhahkii, ja čiekŋuda ovttasbarggu oahppolágádusaiguin.

Guovlluráđđehus lea jo árabut mearridan ovttasdoaibmaráđđádallamiin, mat gusket olles buresveadjinguovllu. Mearrádusat ovttasdoaibmaráđđádallamiid bohtosiin leat dán muttus vuordimis cuoŋománu loahpas

6. Háhkamat, soahpamušat ja logistihkka 

Háhkamiid ja soahpamušaid bokte buresveadjinguovlu viggá jo dán jagi badjel njeallje miljovnna ja boahtte jagi badjel 11 miljovnna euro seastit. Háhkanbálvalusat bargá dan ovdii, ahte soahpamušat ja oastimat eai mana badjálaga, ja gilvalahttá stuora soahpamušaid ođđasit. Háhkamat guovdilastojuvvojit sihke buresveadjinguovllu siste ja eará davvi buresveadjinguovlluid gaskka. Mehiläinen Länsi-Pohja oasil čielggaduvvo nu gohčoduvvon siskkáldas olgogielddarehketčállima váikkuhus spesiálabuohccedivššu bargojuogu goluide.

Reaidofuolahus guovdilastojuvvo nu, ahte bargomearit vuhtiiváldojuvvojit ja dat lea eatnandieđalaččat jierpmálaš. Maiddái dikšundárbašiid juohkin guovdilastojuvvo ja automatiserejuvvo dás duohko. Logistihkkabálvalusat heaittiha liigedoaimmaidis, ja veahkkereaidoguovddáš váldo dievas atnui.

7. Doaimma eará ovdánahttin ja heiveheapmi 

Doaimma eará ovdánahttin ja heiveheapmi sisttisdoallá unnit ja ovttaskas doaibmabijuid, mat sáhtáše vejolaččat buktit seastimiid jođánit. Dákkár vugiid árvvoštallat dađi mielde go válmmaštallan ovdána. 

Ráhkadusaid nuppástuhttin ja seastin lea vealtameahttun 

Buresveadjinguovlu ferte nuppástuhttit ráhkadusaid, vai ruhtadilli buorrána ja buresveadjinguovlu bastá vástidit sihke bálvalandárbbu stuorrumii ja váttisvuođaide oažžut bargiid. Lappis leat vuorrasut olbmot ja eambbo buohccit, go veardida eará guovlluid ektui Suomas ja Lappis lea maiddái ovdalis čoggon dikšun- ja bálvalanvealgi. Nuppe dáfus láhkanuppástusat lasihit bargiid meari dárbbu ja dárbbu das, man galle bargi galget leat áššehasaid ektui. Seammás Lappis leat eanemusat ealáhahkii báhcime bargit, go veardida olles riikka ektui. Inflašuvnna dihte loktanan hattit ja bálkkábajideamit lasihit goluid meari ain eambbo. Stáhta mearrida buresveadjinguovllu ruhtadeamis, nube buresveadjinguovlu ferte heivehit doaimma ruhtadeapmái, mii lea geavahusas.

Vai buresveadjinguovlu sáhttá oažžut loatnaváldinfápmudusaid ja dahkat vealtameahttumis investeremiid, dat ferte doaimmahit ruhtaministeriijai plánaid ekonomiija heiveheamis. Buresveadjinguovlu dárbbaša loatnaváldinfápmudusaid boahttevaš investeremiidda, dego diehtovuogádagaid ja doaibmasadjedivvumiid várás. Jos buresveadjinguovlu ii bastte fuolahit iežas ekonomiijas, dat sáhttá šaddat árvvoštallanmeannudeapmái. Árvvoštallanmeannudeamis ministeriijat árvvoštallet earret eará, galgágo buresveadjinguovllu ovttastahttit eará buresveadjinguovlluin.

Lappilaččain leat máŋggat vuogit váikkuhit 

Ekonomiija seastinvugiid ja bálvalusaid lágideami plánat dárkkálmuvvet oba áigge, ja seammás dieđut čohkkejuvvojit dáidda buresveadjinguovllu siidduide. Sáhtát maiddái guođđit kommeanttaid ja gažaldagaid. 

Dárbbu mielde buresveadjinguovlu lágida ássiide ja bargiide gullandilálašvuođaid. Vuosttaš gullandilálašvuohta lea Kolaris duorastaga guovvamánu 29. beaivve ja doppe fáddán lea earenomážit Kolari seaŋgaossodaga doaibma. 

Lassin buresveadjinguovlu bivdá plánaidasas cealkámušaid earret eará lávdegottiin, váikkuhandoaibmaorgánain, Sámedikkis ja Lappi gielddain. 

Lassedieđut 

guovlluráđđehusa ságadoalli Tapani Melaluoto, tapani.melaluoto@lapha.fi, 040 841 0311

buresveadjinguovlojođiheaddji Jari Jokela, jari.jokela@lapha.fi, 040 532 3998

sosiálajođiheaddji Liisa Niiranen, liisa.niiranen@lapha.fi, 040 541 8237

dearvvasvuođajođiheaddji Miia Palo, miia.palo@lapha.fi, 040 653 2728

gádjunjođiheaddji Markus Aarto, markus.aarto@lapinpelastuslaitos.fi, 040 484 4000

hálddahusjođiheaddji Harri Tiuraniemi, harri.tiuraniemi@lapha.fi, 040 665 9734

ovddidanjođiheaddji Mikko Häikiö, mikko.haikio@lapha.fi, 040 772 7211

bargiidjođiheaddji Marjo Kuittinen, marjo.kuittinen@lapha.fi, 040 757 6530

Ekonomiija heivehanprográmma birra gažaldagat ja vástádusat 

Mo sáhtán jearrat ja addit kommeanttaid ekonomiija heivehanprográmma birra? 

Dán siiddu vuolleravddas lea skovvi gažaldagaide ja kommeanttaide. 

Gažaldagaide vástidit guoskevaš fáttá vástoolbmot ja vástádusat čoggojuvvojit dán siiddu dávjá jerrojuvvon gažaldagaid oassái. Mii viggat vástidit buot gažaldagaide, jos vástádusat leat oažžumis aiddo dalle. Buot gažaldagaide eai vealttakeahttá leat dakkaviđe vástádusat, dasgo áššit ovdánit oba áigge. 

Seamma skoviin guđđojuvvon ovdánahtti kommeanttat maiddái almmustahttojuvvojit siiddus, juogo namain dahje nammamearkkain.